POETICKO-KRITICKÝ KATECHISMUS Meditace o víře a rozumu

POETICKO-KRITICKÝ KATECHISMUS Meditace o víře a rozumu

Gerd Theissen

  • ISBN: 978-80-7017-234-6
  • Překladatel: Věra Lukášová
  • Výtvarník: Daniel Balabán
  • Stran: 464
  • Rok vydání: 2016
  •  
  • Dostupnost: skladem 
397,- Kč
 cena 337,- Kč

Vzrušeně očekáváná novinka konce roku.

Tento katechismus je pokusem o shrnutí křesťanské víry do meditativních textů, které zvou čtenáře ke kontemplaci. Chce podnítit k přemýšlení o základních a mezních otázkách života. Stejně jako klasický katechismus je rozčleněn do otázek a odpovědí. Autor, přední německý teolog Gerd Theissen, se snažil každý oddíl formulovat tak, aby byl srozumitelný sám o sobě a aby se mohl číst pokud možno i samostatně.

Tyto meditativní texty jsou rozčleněny do řádků, z nichž každý je nositelem smyslu. Připomínají tak básně. V některých převládají obrazy, v jiných reflexe, některé chtějí informovat, jiné i kritizovat. Reprezentují protestantismus, který chápe moderní svět jako výzvu k tomu, abychom křesťanskou víru vyjádřili vždy nově. Všude musíme rozlišovat mezi tradiční vírou a tím, co v ní dnes nacházíme pravdivého a smysluplného.

V co možná nejúspornějších výpovědích jsem se snažil vyjádřit, co považuji na křesťanské víře za nejdůležitější. Dával jsem přednost shodě se sebou samým před shodou s dogmaty a církvemi. S takovýmto přesvědčením se ovšem protestant nenachází na okraji své církve, nýbrž uprostřed ní. Protestantismus je náboženství rozumu a svobody. Tato věrouka je i přes svůj osobní charakter orientována ke konsensu. Navazuje na tradici, nechce se od ní unáhleně distancovat. Usiluje o porozumění a respekt pro víru i tam, kde se jí nedostává souhlasu. (G. Theissen)

Dr. Gerd Theissen je od roku 1980 profesorem novozákonní teologie na univerzitě v Heidelbergu. Ve svém bádání aplikuje sociologické principy a metody na studium Nového zákona. Přitom nepřestává být plně teologem, který ve svých sociologických pracích zdůrazňuje jejich teologický i historický rozměr. Česky vyšla jeho mimořádně populární kniha Galilejský (historické bádání o Ježíši formou vyprávění, Kalich 1996) a Úvod do Nového zákona (Mlýn, 2008).

Ukázka:

5.
Co jsou základy víry?
Zdroje víry jsou:
Bible a tradice,
zkušenost a rozum.

BIBLE:
bibliotéka sestavená z knih,
které formulovali lidé,
kniha stále znovu doplňovaná,
nikoli uzavřená osnova,
nýbrž tvůrčí mnohotvárnost,
svědectví dialogu s Bohem,
příležitost začínat tento dialog
vždycky znovu.

TRADICE:

poklad s mnoha myšlenkami,
dialog o víře
od církevních otců k moderní teologii.
Co se ve víře osvědčilo,
se prověřuje na moudrosti mnoha generací,
ale i na jejich bloudění
v minulosti i přítomnosti.

ZKUŠENOST:
Nic nemůže nahradit záblesk pravdy
v osobním životě:
bytí a nicota se konfrontují s Bohem,
přírodní zákony zrcadlí jeho myšlenky,
život jeho vůli,
láska jeho bytí.
Zkušenost
činí tradovanou víru
evidentní.

ROZUM
je schopnost všechno zkoumat:
Zkušenost zkoumáme na základě tradice,
tradici skrze Bibli,
Bibli rozumem.
Rozum bez víry
má sklon k cynismu,
víra bez rozumu
sklon k fanatismu.
Zdroje jistoty
tryskají v Bibli společně:
Bible je plná tradic a zkušeností,
moudrosti a rozumu.
Ukazuje tak nad sebe.
Kdo chce zůstat Bibli věrný,
nesmí se zastavit
u její litery.


6.
Jsou články víry, které zavazují všechny křesťany?
Dříve byly v katechismu závazné nauky.
Všichni se je museli učit nazpaměť.
Duch a litera na sobě lpěly.
Dnes rozlišujeme:
Boha a obrazy Boha,
Ježíše a obrazy Krista,
naději a obrazy naděje.
Obrazy dávají svobodu,
jak dalece jim porozumíme doslovně.
Umožňují přibližovat se postupně.
Už Bible zná
mnoho podob víry:
Neměli Ježíšovi učedníci víru,
když v něm neviděli
pravého Boha a pravého člověka?

Byla Jakubova epištola kacířská,
když svázala víru se skutky,
zákon se svobodou
a lásku s rovným zacházením se všemi?


Mýlil se evangelista Jan,
když chtěl nabídnout více než ostatní evangelisté?
Více než všechny obrazy Ježíše
ho zajímalo,
co v nich je pravda a co život.


Mýlili se gnostikové?
Jako křesťanští filosofové vykládali,
že v obrazech Bible
hledá člověk své pravé já.
Pro ně bylo symbolem všechno,
co pro jednoduché křesťany byla realita.
Fyzik, který se zúčastní rodinné slavnosti,
sdílí s rodinou fyziku všedního dne:
v ní slunce vychází a zapadá,
nikoliv však v jeho teorii.
Tak i teologové sdílí každodenně žitou víru,
jejich myšlenky jí ale dávají rámec,
který její význam mění.

Už prvotní církev znala
rozličné stupně reflexe víry.
Platné jsou všechny,
konečnou platnost nemá žádná.
Všechny se nedokonale blíží tomu,
co má nejzazší platnost.


Celkem 0 komentářů Komentovat
INFO
Vaše zboží bylo vloženo do košíku.

zavřít