Koncem ledna vychází Židovská ročenka 2022/2023 – 5783. Jako vždy obsahuje výběr z textů českých i zahraničních autorů, několik z nich představujeme: Básník, spisovatel a novinář Miloš Doležal přibližuje pozoruhodnou osobnost Maxe Eislera (1881–1937), česko-rakouského historika umění, pedagoga a sionistu, jenž na jihlavské Státní reálné škole rozpoznal umělecký talent svého žáka, Bohuslava Reynka. ■ Ruth Jochanan Weiniger píše o mikulovském rodáku Hieronymu Lormovi (1821–1902), známém především tím, že vytvořil dotykovou abecedu pro hluchoslepé. Autorka se však zaměřuje na Lormovy pozdní filozofické texty, sepsané z pozice asimilovaného Žida, zabydleného v moderním, nenáboženském (či postnáboženském) světě.

Teoretik umění a básník Jindřich Toman se zabývá Příběhy z ghetta překladatele a autora Siegfrieda Kappera (1821–1879), pokládaného za prvního židovského básníka, jenž psal česky, a velkého obhájce a propagátora česko-židovského „spolku“. V jeho textech odehrávajících se v ghettu však Toman překvapivě nachází tragické zápletky, které z takového svazku plynou…Osobnost hebraisty, odborníka na judaismus období Druhého chrámu, profesora Davida Flussera (1917–2000) asi není nutné představovat. V ročence přinášíme dvě jeho přednášky na téma Židovské prameny raného křesťanství, které v osmdesátých letech 20. století připravil pro armádní rozhlasové vysílání v Izraeli. Díky tomuto formátu je Flusserovo životní téma podáno velmi přístupným a živým způsobem. K zahraničním současným židovským autorům, kteří se čtenářům ročenky představují poprvé, patří například architekt, básník a esejista z prostředí sovětské neoficiální kultury Michail Ajzenberg (1948), či americký básník Stanley Moss (1925). Oba si rozhodně zasluhují pozornost. A překvapením možná budou komentáře k Tóře od rabína Davida ben Yarona, který před lety působil v pražské obci jako „hostující rabín“.