Autorka se zabývá otázkou současného antisemitismu, neboť v posledních letech byl zaznamenán nápadný nárůst výskytu antisemitských projevů fyzické i rétorické povahy. Autorka se ptá: týká se veškerá kritika výhradně státu Izrael? Vidíme antisemitismus tam, kde žádný není? Odmítají někteří vidět antisemitismus tam, kde evidentně je? Upozorňuje, že když jsou terčem nenávistné rétoriky a předpojatosti Židé, logicky se nemohou cítit bezpečně ani ostatní menšiny; je pravděpodobné, že Židy to neskončí. A platí to i opačně: pokud se terčem nenávisti a předsudků stane jiná menšina, Židé by neměli mít pocit, že jsou proti takové zášti imunní; je pravděpodobné, že ani těmito skupinami to neskončí. Text je koncipován jako korespondenční dialog profesorky Lipstadtové s fiktivními postavami pedagoga Joea a studentky Abigail. Oba mladí lidé, znepokojení projevy antisemitismu ve svém okolí a všude na světě, kladou své mentorce otázky a ona v odpovědích odhaluje podstatu, kořeny, skryté projevy a důsledky antisemitských tendencí v moderní společnosti.