Kniha komparativně analyzuje roli antisemitismu v české a slovenské společnosti v době rozkladu habsburské monarchie a formování československého národního státu. Zasazuje vývoj českého a slovenského antisemitismu do kontextu diskusí o podobě národa a jeho státu a zkoumá, jakou roli hrálo protižidovské násilí či praktická protižidovská politika (například vylučování z agrární ekonomiky) a propaganda proti židovským uprchlíkům právě v kontextu „budování státu“. Sleduje proměňující se funkci antisemitismu od zdůrazňované jednoty v prvních měsících národního státu po jeho polarizující roli v době protisocialistických a protikomunistických kampaní.