Izák Syrský, jeden z největších křesťanských mystiků všech dob, žil v 7. století jako mnich-poustevník v oblasti Mezopotámie (území dnešního Iráku a Íránu). V předkládané knize je analyzováno Izákovo asketické a mystické učení - zejména stavy opuštěnosti Bohem, pokušení, pokory a slz pokání, modlitby a mystických osvícení, duchovního úžasu a "opojení" Bohem; prostor je rovněž věnován jeho chápání vztahu víry a vědění, výkladu života budoucího věku, eschatologické naději a zejména stěžejnímu tématu jeho fascinující teologické koncepce Boha-Lásky, jež je "jedinou příčinou stvoření světa". Kniha metropolity Ilariona Alfejeva, předního pravoslavného teologa, mj. doktora filosofie Oxfordské univerzity a L'Institut de Th éologie Orthodoxe Saint-Serge v Paříži, je první monografií o Izáku Syrském v současné světové vědě a byla přeložena do řady evropských jazyků.