Kladrubský klášter byl založen z vůle panovníka v řídce osídleném pohraničním hvozdu ve 12. století. Jako strategický bod poblíž obchodní tepny tehdejší Evropy, později známé jako Norimberská stezka, se stal jakousi duchovní nárazníkovou zónou. Založení kláštera znamenalo jeden z kroků, kterými se kníže Vladislav I. přihlásil ke skupině rodících se evropských států západokřesťanského okruhu. Události, osobnosti a místa spojená s kladrubským klášterem nereprezentují pouze vnitřní dějiny našeho státu, ale především dějiny evropské. Po mnoho staletí spravovala jeho budovy a pozemky společenství lidí, jejichž působení zasahovalo do nadnárodních sfér, ať už to byl řeholní řád benediktinů, anebo šlechtický rod Windischgrätzů. Historické peripetie 20. století, a zejména jeho druhé poloviny, přinesly dočasnou izolaci od tohoto přirozeného mezinárodního kontextu. Současnost ovšem opět plně umožňuje vnímat kladrubský klášter jako kulturní památku sice lokálně pevně ukotvenou, ale svým významem dalece přesahující hranice českého státu.