Významnou součástí Freudovy práce, s jejíž pomocí si ujasňoval své základní teorie, byly popisy jeho klinických případů – kazuistiky jeho pacientů. Ty představují fascinující možnost podívat se na to, jak probíhala Freudova každodenní sezení. V předkládaném výboru představujeme kazuistiky Krysího muže a Vlčího muže. Krysí muž shrnuje jeden z prvních popisů celé psychoanalytické léčby, klinické detaily i vnitřní svět pacienta. Ilustruje konflikt mezi touhou po lásce otce a zápasem s ním, mezi láskou a nenávistí a přemístění nenávistných pocitů do nutkavých příznaků. Naproti tomu Vlčí muž osvětluje záhadu psychosexuality, obsahující fantazie kastrace, primární scény a svedení. Freud v této kazuistice předkládá myšlenku zpětného přepracování traumatické zkušenosti, dodatečného proměňování vzpomínek a fantazií. Kazuistika Krysího muže je doplněna o rozsáhlé Freudovy poznámky, které si dělal bezprostředně po každém sezení. Ty se našly v jeho pozůstalosti a nebyly dosud česky publikovány. Jsou ale skvělým dokladem toho, jak Freud klinicky pozoroval a přemýšlel. Při četbě Freudových případových studií se ukazuje nejen to, že Freud byl schopen mistrovsky analyzovat lidské nitro a promluvit o vytěsněných stránkách lidské duše, ale i to, že jeho výpovědi mají vysokou literární úroveň.