Existence židovských obyvatel Luhačovic je téměř zapomenuta, stejně jako osudy jednotlivých osob a rodin. Přesto se obyvatelé židovského vyznání dlouhodobě podíleli na životě obce i na rozvoji lázní. Židé v Luhačovicích vedli obchody a hotely, zabývali se pohostinstvím, pálenictvím a řeznictvím, působili jako lékaři, angažovali se v kulturních spolcích i v Sokole. Jejich děti zde navštěvovaly školu, synové bojovali v první světové válce. Po připojení Čech a Moravy k třetí říši se někteří zapojili do protinacistického odboje a zaplatili za to životem. Celé rodiny byly vyvražděny nacisty. V nacistických vyhlazovacích táborech, pracovních táborech a věznicích zahynulo 35 spoluobčanů židovského původu narozených anebo žijících v Luhačovicích. Oběťmi holocaustu se stalo také 65 luhačovických Romů. Dnes je obecně známo, jak fatální byly důsledky nacistické rasové politiky a kolik lidských životů bylo zničeno. Nemluvilo se však doposud o tom, co znamenal holocaust pro Luhačovice a jejich obyvatele. Dluh se pokusila napravit alespoň částečně tato publikace, vycházející ze stejnojmenné výstavy Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně – Muzea luhačovického Zálesí.