Niccolo Machiavelli (1469–1527) byl autorem nejen proslulého traktátu Vladař, který obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a na který navázala díla dalších teoretiků moci. Přestože je vnímán jako duchovní otec tzv. machiavelismu, tj. cynické politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle, byl osobností mnohem komplexnější. Z bohaté soukromé korespondence vystupuje diplomat oddaný fl orentské republice, jíž celý život sloužil, i veřejnému blahu, vnímající pozorně bouřlivé události v Itálii i v ostatní Evropě. Emeritní profesorka na pařížské Sorbonně Marina Marietti, autorka četných studií o italské středověké a renesanční literatuře, podává ve své práci obraz Machiavelliho na základě studia jeho díla (dopisů, básní, historických pojednání i komedií). Vidí ho jako zbožného člověka a vlastence, myslitele a bouřlivého vizionáře, který dokázal zachytit svoji dobu s neobvyklou politickou inteligencí a notnou dávkou předvídavosti.