Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů; najdeme tu tedy např. i kritiku Pavlovovy teorie podmíněných reflexů. Vztah psychického řádu k řádu vitálnímu a vztah duchovna k psychičnu je autorem pojímán jako integrace, díky níž se určitá struktura stává částí struktury jí nadřazené. Vyústěním zkoumání je pak pojetí navazující na základní myšlenky Husserlovy fenomenologie.