Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.Na studiu vybraných témat (spekulace o míře Těla a Božím oděvu, metatronovská mystika atd.) se věnuje jejich interpretaci uvnitř judaismu, která je nakloněna spíše etablující se ortodoxní linii a ač se v některých ohledech nevyhýbá cizím vlivům, postrádá dualistické vyhrocení. K tehdejším rozborům řeckých magických papyrů a počínajícím diskusím o svitcích od Mrtvého moře přidává odbornou reflexi hejchalotické literatury, jež v té době ještě nebyla kriticky zhodnocena a stála spíše na okraji zájmu badatelů. Kniha obsahuje Scholemovu (tj. první úplnou) edici hejchalotické makroformy Ma‘ase merkava a také vyhledávací studii Saula Liebermana (1898–1983) k ústní tradici o Písni písní.