Kniha olomouckého bohemisty a paleoslavisty Josefa Línka pojednává o překladu čtení z knih Malých proroků, který tvoří součást propria de tempore jedenácti rukopisných a tří tištěných charvátskohlaholských breviářů.Autor hodnotí vztah překladu k jeho latinské předloze, v několika ohledech reviduje dosavadní zjištění o rozsahu a charakteru jeho dochovaných verzí a s využitím vulgátních různočtení částečně rekonstruuje podobu překládaného latinského textu.Práce je doplněna dvěma přílohami: v úplnosti dosud nepublikovaným přepisem čtení z Malých proroků podle breviáře Illyrico 5 s variantami z ostatních sledovaných pramenů a rovněž dosud nepublikovaným přepisem analyzované části podle Moskevského breviáře.